Elévové

Soupiska turnovských elévů čítala v právě skončené sezóně kolem třinácti jmen. Po několika letech to tak v této kategorii znamená mírný propad a nutnost nepolevit v náborové činnosti. I přes slibně vypadající počet jsme totiž některé turnaje odehráli ve velmi zúžené sestavě a klukům tak v závěru už docházely síly. V tréninkovém procesu jsme se zaměřovali především na herní činnosti jednotlivce, jako vedení míčku a kličku. Jednotlivé zápasy následně sloužily jako prostředek pro jejich zdokonalení a výsledky pro nás byly až na druhém místě. Přesto rádi zmíníme, že většina našich zápasů měla vyrovnaný průběh a v konečném skóre rozhodovaly maličkosti. Soupeřům jsme se zpravidla dokázali vyrovnat v technických činnostech, ale zapracovat musíme na rychlosti a větším klidu v zakončení. Pokud kluci nepoleví v tréninku, může většina z nich patřit k oporám svých týmů v dalších kategoriích. Poděkování patří rodičům, kteří nám celý rok pomáhali s dopravou na turnaje a díky kterým bude kluky florbal bavit snad i v dalších letech.

Jan Kovář

Mladší žáci

Mladší žáci jsou kategorie, ve které se letos sešlo poměrně velké množství dětí, takže byl několikrát i problém, aby se všichni dostali při turnajích do hry. To je určitě pozitivní zprávu do budoucna, ale každodenní práce na tréninkách je díky tomu hodně ztížena, jelikož velký počet s sebou přináší i velké rozdíly a v jednom týmu spolu nastupují kluci, kteří hrají pátým nebo šestým rokem, společně s úplnými nováčky. Zároveň je tréninková píle u dětí samozřejmě často dosti rozdílná, a to nerovnosti ještě více prohlubuje. Celkově bych označil sezónu za úspěšnou a jsem velice, že většina hráčů během ní zaznamenala znatelný výkonnostní posun, což je ta nejdůležitější zpráva a několik hráčů se jeví jako velice nadějných. Speciálně v ročníku 2010 se "urodilo" a je to generace, která by před sebou mohla mít dobrou budoucnost.

Co se týče zápasů, tak jsme "bohužel" byli přihlášeni pouze do Libereckého přeboru, ve kterém jsme ve většině zápasu dominovali až nezdravě moc a neměli jsme možnost se poměřovat s těmi nejlepšími soupeři. Na druhou stranu jsme ale strávili pouze minimum času cestováním a prakticky všechny turnaje jsme měli, co by kamenem dohodil.

František Záleský

Starší žáci

V letošní sezóně jsme na soupisce starších žáků měli celkem 21 hráčů. Díky tomu jsme měli na většinu turnajů dostatek hráčů, a na domácím turnaji jsme hráli dokonce v šestnácti. Od září jsme se věnovali zdokonalování individuálních herních dovedností, zvyšování kondice i zlepšení souhry celého týmu. Většina kluků zodpovědně pracovala nejen na trénincích, ale i ve svém volném čase. Na začátku sezony jsme se v naší soutěži, Ústecko-liberecké lize starších žáků – skupině 2, pohybovali většinou ve čtvrtém či pátém koši. Postupně jsme se ale v soutěži posouvali nahoru a tak jsme sezonu uzavírali turnajem koše druhého, na kterém jsme se s naším výkonem rozhodně neztratili.

Na příští rok ze stávajícího týmu odejde do dorostenců celkem deset hráčů, ale z mladších žáků očekáváme příliv téměř dvaceti nových posil. Věřím, že to přinese opět oživení a novou energii do další práce.

Jan Lochman

Dorostenci A

Před začátkem sezóny se oddíly Turnova, Koberov a Semil domluvily na společném fungování a vzájemné spolupráci. Rozhodly se správně! Po několika letech se zde mohla hrát kvalitní mládežnická soutěž, dorostenci naráželi na týmy, které patří do TOP 20 v tuzemském prostředí a každým zápasem získávali cenné zkušenosti proti hráčům, které za pár let uvidíme v nejlepších klubech nebo reprezentaci.

Sezóna začala letní přípravou, kde se sešlo na dvě desítky hráčů, kteří se doposavad měli za hlavní konkurenty a rivaly. S trenérem Tomášem Fabiánem byl pro nás tudíž primární cíl, vytvořit ze třech týmů ten jeden, T. K. S. U kluků v tomto věku to není nic jednoduchého, ale za relativně krátkou chvíli se nám to s přispěním soustředění a společných tréninků zejména na téma komunikace a seznamování podařilo. Mohli jsme tak vstoupit do nové sezóny.

V ní jsme nastoupili ve dvou týmech. „A“ tým hrál nejvyšší ligu dorostu a „B“ tým hájil své barvy ve 2. lize, která byla letos propojená napříč liberecko-ústeckým krajem. Celá sezóna byla výsledkově ve znamení proher. Co je ale nutné podotknout je fakt, že každým odehraným zápasem v takto kvalitní soutěži dostávali do sebe hráči potřebnou zkušenost do dalších let. Každý turnaj měl svou kvalitu a nenarazili jsme na jediného slabého soupeře. Jen se stoprocentním výkonem a nasazením jsme mohli pomýšlet na výhry. Bohužel jsme v klíčových momentech zápasů, které skončily rozdílem jedné nebo dvou branek, zbytečně zmatkovali a zkušené týmy si tak v těchto chvílích dokázali výhru připsat na svoji stranu. Vrcholem sezóny byl dvojzápas s Mladou Boleslaví, kde hráči měli možnost vyzkoušet si „večerní“ harmonogram zápasu proti budoucímu vicemistrovi v kategorii dorostu. Přes 120 diváků se přišlo podívat na dorostenecký zápas, ve kterým seskupení T. K. S. poměřilo síly s nejlepšími. Jakkoliv dopadlo utkání nepříznivě pro naše barvy, mrzet nás to rozhodně nemuselo.

Tomáš Jiránek

Dorostenci B

Ve 2. lize dorostenců jsme s Tomášem Fabiánem hodně bojovali s počty hráčů. Do vyšší kategorie tak měli možnost nahlédnout i hráči ze starších žáků, kterým tímto děkuji za vzornou reprezentaci oddílu a chuť se nadále zlepšovat. Pokud jsme se na turnaj vydali v lepším počtu, razantně se to promítlo i do výsledků. Ty byly jako na houpačce, jedna výhra byla následována druhou vysokou prohrou. Celkově jsem ale rád, že jsme byli schopni naplno odjezdit sezónu ve dvou družstvech a hráčům jsme tak vytvořili spoustu možností a zápasů, ve kterých se mohli zlepšovat.

Tomáš Jiránek

Junioři

Letošní junioři byli tvořeni ročníky 2004 a 2005, které bohužel totálně zdecimoval covid, přičemž hodně nadějných hráčů během něho skončilo a jiní zcela ztratili motivaci nebo se jejich florbalový rozvoj zcela zasekl někde na úrovni staršího žáka. Takže zatímco dva nejlepší hráči a brankář hráli primárně za chlapi, tak zbytek byli spíše kluci, kteří si prostě občas přišli zahrát a navíc jich bylo poměrně málo. S ohledem na to je třeba pohlížet na špatné výsledky, ale ani tak si neodpustím poznámku, že přístup některých mě dost zklamal a vzhledem k tomu, kolik jsem s těmito ročníky strávil času, je mi z toho celkem smutno.

I přesto ale bylo několik turnajů celkem kvalitních a odehráli jsme pár dobrých zápasů. Vše bylo závislé na tom, jestli nám přijeli na pomoc dorostenci, kteří měli možnost získávat v juniorské kategorii další, tolik potřebnou, herní praxi. V okamžiku, kdy nás bylo dost, tak to mělo docela dobrou úroveň, takže bych chtěl všem mladším klukům poděkovat, protože bez nich by vůbec nebylo možné sezónu juniorů odehrát.

František Záleský.

Muži B

Mužské béčko má za sebou poněkud rozporuplnou sezónu, ve které se bohužel potýkalo s účastí jak na trénincích, tak na zápasech a celkově s počtem hráčů, přičemž se dalo stoprocentně spolehnout opravdu jenom na několik málo jedinců. Také nám hodně chyběl stálý brankář a celkově to bylo hlavně o tom, kolik se nás zrovna sejde a od toho se vše odvíjelo. Velkým povzbuzením pro nás byl závěr sezóny, kde se nám podařilo odjet na několik turnajů s celkem solidní sestavou a alespoň pár zápasů vyhrát.

František Záleský

Muži A

Letošní sezona se mi hodnotí velmi těžko. Po devíti letech opouštíme Národní ligu, takže moc pozitivních slov mít nebudu. Všichni pravděpodobně očekávali, že po loňské úspěšné záchranářské misi budou výsledky lepší a bude se cílit na play off. To se skutečně cílilo, ale bohužel jen slovně a ne prací. Dále musím říct, že z pozice hráče, člověk vnímá veškeré fungování úplně jinak než z pozice trenéra, kterou jsem zastával od prosince. Hned od začátku jsem měl nějakou vizi, co na hře změnit, na čem zapracovat atd. Bohužel realita byla taková, že po zbytek sezony jsme se sešli v plném počtu na tréninku cca 5x. Takže to, co jsme měli řešit tři týdny, jsme řešili tři měsíce a najednou byl konec základní části. Z mého pohledu špatná účast na trénincích a zápasech byly největší problémy této sezony. Vlastně se ani nevytvořila dostatečně soudržná parta, která by táhla za jeden provaz tak, jak to je v kolektivním sportu potřeba. Suma sumárum, když chci dělat sport na nějaké úrovní, tak k tomu nemůžu přistupovat jako k volnočasovému kroužku.

Přesto jsem věřil, že v play down předvedeme maximum toho, čeho jsme jako tým schopní, a to se vlastně i podařilo. Odehráli jsme vyrovnanou sérii a nejlepší zápasy v sezoně (až na jeden, který byl pro změnu zase nejhorší). Bohužel ovšem musím sportovně uznat, že soupeř byl o kousek lepší, ale přesto byl při troše štěstí k poražení.

Na závěr bych chtěl říct, že není všem dnům konec a to, co se teď zdá jako pohroma, může být do budoucna vlastně výhra. Doufám, že se vytvoří nová parta a nový tým, který jednou Národní ligu do Turnova vrátí.

Štěpán Matěcha