Společně s mými trenérskými kolegy, Alešem Pekařem a Frantou Záleským jsme před touto sezonou věděli, že s kategoriemi mladších a starších žáků nás letos nečeká nic jednoduchého, co se týče počtu hráčů, které budeme mít k dispozici. Několik kluků během letní pauzy, bohužel, skončilo a z nižší kategorie, tedy z elévů, také nebyla vidina bůh ví jak silného ročníku.

Ostrá sezona běží již třetím měsícem a naštěstí mohu říct, že v mlžích se situace nakonec nejeví až tak zle. Opřít se můžeme o kostru loňského týmu, převážně ročníku 2013 okolo Vojty Pekaře, Fandy Zakouřila, kluků z Přepeř a gólmana Adama “Icyho” Daněčka. Z elévů nás pak doplnili třeba Radim Křapka a Kristián Kysela, bráchy Procházkovy ani nepočítám, protože se účastní programu mladších žáků již od loňska, ačkoliv to bylo nad rámec toho, co se od nich “chtělo” a patří jim za to velká pochvala. Příchodů zcela nových dětí zatím nebylo příliš, ale vyzdvihnout musím oba “pokračovatele” florbalových rodů, Tondu Šéfra a Vojtu Vrzáně, kteří skvěle zapadli do party a vypadá to, že od svých starších sourozenců něco málo pochytili.

V této sestavě jsme v půlce října také zamířili na první turnaj do Smržovky. Pro spoustu hráčů to byly vůbec první zápasy na “velkém” hřišti, pro někoho první soutěžní utkání vůbec. Nervozita byla trochu znát a v prvním utkání nám šikovní a zkušenější kluci z Koberov nasypali 11 gólů. Chuť jsme si ale spravili v druhém zápase proti Semilům, kdy jsme zase byli v pozici mírnějšího favorita my.

V podobném duchu se pak nesl i druhý turnaj v Semilech a bylo jasné, že mlžům musíme více přiblížit, co by se dalo zlepšit a jak se mají na hřišti vlastně chovat. Vzal si je tedy pod křídla náš tým videoanalytiků (Fanda Záleský + promítačka) a v tréninku jsme se poté více zaměřili na nácvik herních návyků, které klukům doposud nebyly tak blízké.

Na posledním turnaji v Brodě už bylo vidět zlepšení, a brali jsme 2 výhry, ačkoli to zcela jistě nelze připisovat jen naší “zázračné” práci. Tím, co se ukázalo jako rozhodující, byla aktivita a odvaha jednotlivých hráčů zkusit občas vzít něco na sebe a ukázat, v čem vynikám – vybojovat míček, zorganizovat spoluhráče na střídačce, obejít pár soupeřů a dobře vystřelit, povzbudit ostatní, …

Mladší žáci pomalu začínají chápat, že na hřišti to je pouze v jejich rukou a pokud budou nasazení postupně přidávat a poctivě chodit na tréninky, budeme po zbytek sezony nejen vyrovnanějším soupeřem pro momentálně silnější družstva, ale hlavně se tu začne pomalu tvořit další nadějná parta florbalistů pro budoucí kategorie.

Na pár otázek jsme se zeptali velkého střelce, jednoho z “Přepeřáků”, Ondry Marka:

Jak zatím hodnotíš začátek sezony s mladšími žáky?

Zatím bych tomu dal tak 8/10. Mohli bychom být rychlejší a nebát se chodit do soubojů.

Co bys přál sobě a celému týmu do zbytku sezony?

Rádi bychom byli do třetího místa v tabulce. Taky bych přál ostatním klukům, aby si každý z nich dal gól.

Máš zatím neuvěřitelnou střeleckou formu. Čím to je?

Vůbec netuším, ale možná to bude tím, že hraju florbal už 7 let, tedy od první třídy, takže se ve střelbě postupně zlepšuju.