Na brněnském turnaji bojovali srdnatě také dorostenci, pro jejichž současnou partu to byla poslední společná akce.
Starší žáci mají za sebou úspěšnou cestu turnajem, během které zapsali pět výher, pouze dvě porážky a dokráčeli až do osmifinále.
Ve středu 19. 6. 2024 vyrazili z turnovského nádraží společně s dorostenci i starší žáci T.K.S., kteří jeli do Brna odčinit neúspěch z lednového Prague Floorball Cupu.
Ve čtvrtek jsme po mírných organizačních zmatcích odehráli nakonec jen jedno, zato velmi vydařené utkání. Mírnou počáteční nervozitu protrhl v 5. minutě po přihrávce Špetlíka Vodháněl, a od tohoto momentu jsme nastartovali gólostroj, který se zastavil až při skóre 13:0.
Tak, jako nám první zápas vyšel dokonale, tak tento nám nevyšel vůbec. V první polovině se skóre ještě nehýbalo, to se ale změnilo necelé dvě minuty před koncem prvního poločasu. Při tomto gólu se zároveň zranil gólman Dominik Jirásek, a tento zákrok mu zřejmě znemožnil start na ODM. V dalším průběhu zápasu se již Hodonín nenechal vyvést z tempa a korunu všemu nasadila naše přesilovka šest na tři v závěru, při níž jsme nedokázali vstřelit gól.
Proti Bratislavě jsme nastupovali s tím, že pokud chceme pomýšlet na druhé místo ve skupině, musíme bezpodmínečně vyhrát. Zápas byl z větší části v našich rukách, ale gól se nám podařilo vsítit až ve 13. minutě, po Herbrichově dorážce. Následně byl zápas již plně v naší režii, pouze s jedním výpadkem, který nás nakonec mrzet nemusel.
Do posledního zápasu jsme jak my, tak soupeř nastupovali unavení po náročném dni, který byl umocněn naprosto příšerným vzduchem v hale VUT. Průběh zápasu jakoby kopíroval ten s Bratislavou, přičemž brankář Hůzl za svá záda pustil ještě o gól méně. Po pěkné kombinaci otevřel skóre tečí před brankou Bulušek a dále jsme kontrolovali míček a přidávali góly. Skupinu jsme tedy zakončili na druhém místě a vyhlíželi jsme soupeře pro PLAY-OFF.
Play off, hrané na 2x20 min, je jiná soutěž. My jsme první zápas odehráli ve velmi vzdálených Tuřanech, což mírně hrálo do karet soupeři. Už od první minuty ale bylo jasné, kdo je na hřišti pánem. V první třetině jsme sice vstřelili jen tři góly, naše převaha však byla jasná a tak jsme si z Tuřan odváželi výhru 12:1 a postup do dalšího kola.
Jestliže někdo čekal v tomto zápase naši výhru, pak to rozhodně nebylo takovýmto stylem. Už snad proto, že gólman Brněnského týmu chytal ve finále MČR. Veškeré dohady ale rozsekl již v 17. vteřině dorážkou v brankovišti soupeře Bulušek. Buldoci zřejmě nečekali náš tak ostrý nástup a po první polovině jsme vedli už 8:0. V úvodu té druhé sice soupeř snížil, dále jsme však kontrolovali hru my a tak jsme si mohli užít postup mezi 16 nejlepších týmů turnaje.
Poslední představení našeho týmu na brněnském turnaji sledoval z tribuny trenér dorostu T. Fabián a po zápase, i přes prohru, nešetřil slovy chvály. Hráli jsme opět třetí utkání v jednom dni, a tentokrát proti mnohem kvalitnějšímu soupeři. Po prvním poločase se zdálo, že je vyřešeno, když „Bleci“ vedli 6:0 a hru kontrolovali s přehledem. Náš tým ale opět ukázal, že se jen tak nevzdává a v čase 33:49, resp. o deset vteřin později snížil na 6:2 a atmosféra v hale houstla. Pražané ale další dramatizaci nepřipustili a tak se náš tým loučil důstojným výsledkem 4:9.
Za celý tým bych chtěl poděkovat trenérům, kteří do toho dávají svůj volný čas a bez nichž by nic nešlapalo tak jak má. Zároveň musím připomenout, že se náš tým musel obejít bez Miroslava Ducháčka, který na ODM s družstvem Libereckého Kraje vybojoval 4. místo a tímto mu gratuluji. Na závěr bych popřál budoucím stržům T.K.S. hodně úspěchů v letech následujících.
Jan Špetlík