Na konec sezóny vyrazil tým přípravky na turnaj do Semil, kde se pod názvem "Turnovské princezny" (jelikož celý tým byl složený z holek, až na jednoho prince Máťu), přijel poprat o dobrý výsledek.

Na úvod naší skupiny B nás čekal tým Jičína. Holky vlétly do zápasu a zaskočený soupeř, který nás i možná trochu podcenil, jelikož jsme byli jako jediný tým složený převážně z holek a ani se v sezóně spolu při turnajích nepotkáváme, velmi brzo prohrával, což bylo pro tento zápas zásadní. Nám se dařilo náskok navyšovat a rychlým přistupováním k soupeři dobře bránit. Druhý zápas s FBC Liberec byl pravý opak. Je to tradiční soupeř, který nás dobře zná. Sice jsme možná měli optickou převahu, ale nedařilo se nám střelecky. Pokud jsme si již vytvořili šance, skvěle chytající brankář Liberce je prostě chytil nebo byla proti branková konstrukce, společně s neskutečnou produktivitou a kvalitou týmu Liberce byl tento soupeř nad naše síly. Poslední zápas v naší skupině mezi Jičínem a FBC Liberec zamotal skupinu natolik, že o jediný gól při rovnosti bodů všech tří týmů jsme skupinu vyhráli.

Díky tomu jsme ve čtvrtfinále nastoupili proti soupeři, který skončil na čtvrtém místě ve skupině A. Na týmu Hořic bylo znát, že přijel s velmi mladým týmem, holky se dokázaly oklepat z prohry s Libercem a během zápasu předváděly neskutečné kombinace, které proměňovaly a celý zápas ovládly. Díky tomu se mohly těšit na dalšího soupeře. V semifinále nastoupily proti domácímu týmu Semil, který měl ty nejvyšší cíle. A to bylo znát na tempu hry, které bylo naprosto odlišné oproti předešlému zápasu. To se nám sice dařilo držet, ale soupeř využíval rychlých úniků a dobře před svojí brankou blokoval naše střely. Ani za nepříznivého stavu to holky nevzdaly, bojovaly do poslední chvíle a podařilo se jim v závěru vyrovnat, a tak zápas i skončil. Na řadu přišly nájezdy, kde místo tří sérií musela rozhodnout až ta v pořadí dvanáctá se šťastným koncem pro nás.

Díky tomu jsme postoupili do finále, kde na nás již čekal tým FBC Panthers Liberec. Zpětně tento zápas hodnotím jako ten nejlepší, všem se musel líbit, měl prostě vše. Samotné finále bylo překvapivě jednoznačné, byť jsme měli minimální čas na odpočinek a čekal na nás kvalitní soupeř. Nakonec jsme to byli my, kdo určoval tempo hry a soupeř s námi nedokázal držet krok, jelikož i on odehrál těžké zápasy. Holky se prosazovaly střelecky a po celou dobu obětavě bránily a díky tomu mohly slavit zasloužené celkové vítězství.

Jaroslav Pajkrt.

Gratulujeme!